DSpace Komunita:http://hdl.handle.net/11025/300662024-03-29T07:26:35Z2024-03-29T07:26:35ZEfekt dvojího úkolu na rychlost chůze u starších jedinců s kognitivním poklesemHereitová, IvaVotík, TomášDorňák, Tomášhttp://hdl.handle.net/11025/545822023-11-23T12:09:29Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: Efekt dvojího úkolu na rychlost chůze u starších jedinců s kognitivním poklesem
Autoři: Hereitová, Iva; Votík, Tomáš; Dorňák, Tomáš
Abstrakt: Cíl: Cílem studie bylo analyzovat efekt různých podmínek dvojího úkolu na rychlost chůze u starších dospělých s kognitivním poklesem a porovnat s kontrolní skupinou kognitivně intaktních jedinců. Soubor a metodika: Celkem bylo do průřezové studie zařazeno 50 účastníků (25 probandů s kognitivním poklesem dle Montreal Cognitive Assessment [MoCA] ≤ 25 v průměrném věku 69,6 ± 9,4 let; 25 kognitivně intaktních probandů s MoCA ≥ 26 v průměrném věku 59,5 ± 7,0 let). Pro analýzu vlivu obtížnosti jednotlivých úkolů s největším projevem interference byl vypočítán efekt dvojího úkolu (dual-task effect; DTE) na rychlost chůze v šesti podmínkách náhodného pořadí. Byl hodnocen za komfortní a maximální rychlosti chůze v kombinaci s vizuálně-verbálním Stroopovým testem a motorickým úkolem. Výsledky: Náklady dvojího úkolu (negativní DTE) během 10minutového testu chůze (10MWT) v kombinaci s vizuálně-verbálním Stroopovým testem s prioritizací na maximální rychlost chůze byly dle Wilcoxonova párového testu u skupiny starších jedinců s kognitivním poklesem statisticky významně vyšší (p < 0,001) než zpomalení na základě motorického úkolu při komfortní a maximální rychlosti. Dle Mann-Whitneyho testu bylo také prokázáno, že náklady na dvojí úkol při maximální rychlosti chůze během kognitivního úkolu jsou u starších jedinců s kognitivním poklesem významně vyšší (p = 0,017). Závěr: Zvýšené interferenční účinky spojené se snížením rychlosti chůze nejvíce vykazovala situace v kombinaci kognitivně-motorické zátěže za účinků rozdělené pozornosti. Může tak poskytnout nový směr v detekci starších dospělých s vysokým rizikem demence pro potencionální klinické využití.2023-01-01T00:00:00ZHereitová, IvaVotík, TomášDorňák, TomášThe Neglected Uterine NK Cells/Hamperl Cells/Endometrial Stromal Granular Cell, or K Cells: A Narrative Review from History through Histology and to Medical EducationLapides, LenkaVarga, IvanCsöbönyeiová, MáriaKlein, MartinPavlíková, LadaVisnyaiová, KristínaBabál, PavelMikušová, Renátahttp://hdl.handle.net/11025/544102023-11-08T08:26:06Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: The Neglected Uterine NK Cells/Hamperl Cells/Endometrial Stromal Granular Cell, or K Cells: A Narrative Review from History through Histology and to Medical Education
Autoři: Lapides, Lenka; Varga, Ivan; Csöbönyeiová, Mária; Klein, Martin; Pavlíková, Lada; Visnyaiová, Kristína; Babál, Pavel; Mikušová, Renáta
Abstrakt: Reprodukční imunologie je v popředí výzkumného zájmu a jejím cílem je lépe porozumět mechanismům imunitní regulace během těhotenství. Vztah mezi imunitním systémem a implantujícím se embryem je hluboký, protože embryo je poloalergické, ale není cílem mateřského imunitního systému, jak se očekává u reakcí štěpu proti hostiteli. Nejvýznamnější buněčnou populací na rozhraní mezi matkou a plodem je populace děložních přirozených zabíječů (uNK). Děložní uNK buňky jsou imunologicky aktivní buňky dvou tváří, které snesou srovnání s Janusem, starořímským bohem počátků a konců. Jejich první tvář lze vnímat jako přirozené zabíječské buňky, konkrétně lymfocyty, které mají zásadní význam pro obranu hostitele proti virům a nádorům. Přestože buňky uNK obsahují cytolytické molekuly, jejich cytotoxický účinek se in vivo neuplatňuje na klasických cílových buňkách a hrají spíše permisivní než obrannou roli. Jejich druhá tvář je klíčová pro udržení fyziologické gravidity. uNK buňky vykazují kritické imunomodulační funkce s potenciálem kontrolovat implantaci embrya a invazi trofoblastu, regulovat placentární cévní remodelaci a podporovat embryonální/fetální růst. Proto se domníváme, že jejich současné označení "přirozené zabíječské buňky" (první "cytotoxická" Janusova tvář) je zavádějící a nevhodné vzhledem k tomu, že jejich hlavní funkcí je podpora a udržení těhotenství. V tomto přehledovém článku se zaměříme na tři méně známé oblasti poznatků o uNK buňkách. Nejprve z pohledu histologie komplexně zmapujeme historii objevu těchto buněk, jakož i současné histologické možnosti jejich identifikace v endometriu. Stručně řečeno, objev uNK buněk je obecně připisován Herwigu Hamperlovi, jednomu z nejvlivnějších a nejvýznamnějších představitelů německé patologie 20. století, a jeho spolupracovnici Gisele Hellwegové. Za druhé se budeme zabývat zajímavým aspektem terminologie, protože uNK buňky jsou pravděpodobně jedny z lidských buněk s největším počtem synonymních názvů, což vede ke značným rozporům v jejich popisu v odborné literatuře. Od prvního popisu tohoto typu buněk byly označovány jako endometriální granulocyty, granulární endometriální stromální buňky nebo velké granulární lymfocyty, a to až do přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy se objevily první publikace, v nichž byl použit název "uterinní NK buňky". Třetí oblastí současného přehledu je lékařská výuka histologie a klinické embryologie. Můžeme potvrdit, že uNK buňky jsou ve většině učebnic přehlíženými a téměř zapomenutými buňkami, přestože mají obrovský význam. V tomto přehledovém článku shrnujeme méně známá historická a terminologická fakta o uNK buňkách. Můžeme konstatovat, že v rámci učebnic histologie a embryologie je tato důležitá buněčná populace stále "přehlížena a opomíjena" a není jí přikládán takový význam jako v oblastech klinického výzkumu a klinické praxe.2023-01-01T00:00:00ZLapides, LenkaVarga, IvanCsöbönyeiová, MáriaKlein, MartinPavlíková, LadaVisnyaiová, KristínaBabál, PavelMikušová, RenátaUltrazvuk plic při akutních stavech – kazuistikyRomanko, IgorHess, Zdeněkhttp://hdl.handle.net/11025/538842023-10-02T08:11:49Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: Ultrazvuk plic při akutních stavech – kazuistiky
Autoři: Romanko, Igor; Hess, Zdeněk
Abstrakt: Ultrazvukové vyšetření plic je neinvazivní vyšetření, které může ulehčit diagnostiku a léčbu akutní, ale i chronické dušnosti. Při dostupnosti přístroje ho lze využít k vyšetření u lůžka oběhově a ventilačně nestabilních pacientů. Přínosné může být pro primární péči i urgentní medicínu. V článku prezentujeme několik krátkých kazuistik, na kterých demonstrujeme použití pro diagnostiku i léčbu.2023-01-01T00:00:00ZRomanko, IgorHess, ZdeněkTraumatic brain injury related deaths in residents and non-residents of 30 European countries: a cross-sectional studySivčo, PatricPlančiková, DominikaMelichová, JulianaRusnak, MartinHereitová, IvaBeránek, VáclavCibulka, RomanMajdan, Marekhttp://hdl.handle.net/11025/530262023-09-05T11:34:19Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: Traumatic brain injury related deaths in residents and non-residents of 30 European countries: a cross-sectional study
Autoři: Sivčo, Patric; Plančiková, Dominika; Melichová, Juliana; Rusnak, Martin; Hereitová, Iva; Beránek, Václav; Cibulka, Roman; Majdan, Marek
Abstrakt: Výskyt a úmrtnost traumatických poranění mozku (TBI) u osob, které nemají bydliště v zemích, kde k nim dochází, zůstává neznámý, což vyžaduje epidemiologický výzkum. Epidemiologické údaje jsou klíčové pro informování o prevenci a politikách veřejného zdraví týkajících se TBI a také pro podporu bezpečného cestování. Cílem této studie bylo analyzovat epidemiologické vzorce úmrtí souvisejících s TBI mezi rezidenty a nerezidenty ve 30 evropských zemích v roce 2015 s využitím standardizovaných údajů o příčinách úmrtí na evropské úrovni. Byla provedena rozsáhlá průřezová studie analyzující úmrtí související s TBI ve 30 evropských zemích v roce 2015 mezi rezidenty a nerezidenty do země, kde došlo k úmrtí. K výpočtu počtu úmrtí souvisejících s TBI a odhadu hrubé a věkově standardizované míry úmrtnosti byly použity údaje z úmrtních listů shromážděné na evropské úrovni Eurostatem. Míry byly stratifikovány podle země, pohlaví, věkové skupiny a podle statusu rezidenta. Vnější příčiny zranění byly určeny pomocí poskytnutých kódů MKN-10. Bylo identifikováno 40 087 úmrtí souvisejících s TBI; celkově se přibližně 3 % úmrtí vyskytla u nerezidentů, přičemž nejvyšší podíl byl zaznamenán v Turecku (11 %), Lucembursku (9 %) a na Kypru (5 %). Při zohlednění intenzity cestovního ruchu v jednotlivých zemích vykazovaly nejvyšší míru úmrtí v souvislosti s TBI u nerezidentů Bulharsko, Řecko a Rakousko: Na milion přenocování připadá 0,7, 0,5 a 0,5 úmrtí. Souhrnná věkově standardizovaná úmrtnost související s TBI u nerezidentů byla 0,2 (95% CI 0,1-0,3), u rezidentů 10,4 (95% CI 9,4-11,5) na 100 000 osob. U nerezidentů byla úmrtí související s TBI přesunuta do mladší populace (86 % ve věku < 35 let); u nerezidentů bylo 78 % ve věku 15-64 let. U rezidentů převažovaly pády (47 %), u nerezidentů dopravní nehody (36 %). Poměr mužů a žen byl vyšší u nerezidentů (3,9) ve srovnání s rezidenty (2,1). Extrapolací našich zjištění odhadujeme, že ročně dojde k 1022 úmrtím v souvislosti s TBI u nerezidentů v EU-27 + Spojeném království a 1488 v Evropě jako kontinentu. Došli jsme k závěru, že primární populace ohrožené úmrtím v souvislosti s TBI v evropských zemích se liší v několika charakteristikách mezi rezidenty a nerezidenty země, kde k úmrtí došlo, což opravňuje k odlišným přístupům v prevenci a podpoře bezpečnosti. Naše zjištění naznačují, že TBI vyskytující se v evropských zemích mezi nerezidenty představují problém hodný pozornosti odborníků na veřejné zdraví a cestovní medicínu a měly by být dále studovány.2023-01-01T00:00:00ZSivčo, PatricPlančiková, DominikaMelichová, JulianaRusnak, MartinHereitová, IvaBeránek, VáclavCibulka, RomanMajdan, Marek