DSpace Komunita:http://hdl.handle.net/11025/301252024-03-28T12:44:34Z2024-03-28T12:44:34ZBayerisch-böhmisch gesungen – Eine neue bairische Übersetzung des chodischen Volksliedes Žádnej neví, co sou Domažlice: Koana woaß des, wos is DomaschlitzeMauerer, ChristophHorová, HelenaVávra, Zdeněkhttp://hdl.handle.net/11025/548382023-12-11T09:31:49Z2022-01-01T00:00:00ZNázev: Bayerisch-böhmisch gesungen – Eine neue bairische Übersetzung des chodischen Volksliedes Žádnej neví, co sou Domažlice: Koana woaß des, wos is Domaschlitze
Autoři: Mauerer, Christoph; Horová, Helena; Vávra, Zdeněk
Abstrakt: Der Artikel widmet sich der Geschichte der bömisch-bayerischen Grenzregion und seiner Kultur. Besonders behandelt er die neue bairische Übersetzung des Volksliedes Žádnej neví, co sou Domažlice und ihrer Entstehung.2022-01-01T00:00:00ZMauerer, ChristophHorová, HelenaVávra, ZdeněkKonverze Čechů k islámuTlili, Václavahttp://hdl.handle.net/11025/545872023-10-30T23:10:49Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: Konverze Čechů k islámu
Autoři: Tlili, Václava
Abstrakt: Dizertační práce s názvem Konverze Čechů k islámu zkoumá zkušenosti Čechů a Češek, kteří se rozhodli přijmout islám za své náboženství. Hlavním účelem sepsání této studie je snaha o vnesení více porozumění do procesu jejich konverze a prozkoumání příčin, které vybrané jedince k přijetí islámu dovedly. V rámci této snahy se pokusím kriticky zhodnotit několik výzkumných okruhů (proč je konverze k islámu atraktivní volbou, jak probíhal proces konverze u vybraných jedinců a jaký je širší kontext zkoumaných konverzí). Cílem je zároveň pochopení některých společenských důsledků, které se v kontextu zkoumaných konverzí objevují. Výzkum je vystavěn především na dlouhodobém terénním průzkumu, který byl realizován od konce roku 2019 do konce roku 2022. Jeho základem se stal kvalitativní výzkum, který synchronně kombinoval několik výzkumných metod (především zúčastněné a nezúčastněné pozorování, focus groups a hloubkové rozhovory). K interpretaci procesu konverze je v předkládané práci jako hlavní teoretický rámec výzkumu využit holistický model Lewise R. Ramba, tzv. stage model of conversion (1993), který předpokládá sedm fází procesu (kontext, krize, hledání, setkání, interakce, závazek a důsledky).2023-01-01T00:00:00ZTlili, VáclavaČeská cizokrajná etnografie: Od cestopisů k sociokulturní antropologiiOvský, Přemyslhttp://hdl.handle.net/11025/545862023-10-30T23:10:48Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: Česká cizokrajná etnografie: Od cestopisů k sociokulturní antropologii
Autoři: Ovský, Přemysl
Abstrakt: Tato práce představuje příspěvek k dějinám české cizokrajné etnografie a etnologie. Cílem práce bylo podrobit kritické analýze pohled významných cestovatelů a etnografů na jimi prezentovanou exotickou jinakost. Tato práce je rozdělena na tři tematické okruhy. Jedná se o cestovatelství, protoetnografii a cizokrajnou etnografii. Z cestopisné literatury byla analyzována díla autorů Emil Holub (1847-1902), Josef Kořenský (1847-1938), Enrique Stanko Vráz (1860-1932) a Alberto Vojtěch Frič (1882-1944), kteří jsou všeobecně chápáni jako čelní zástupci "zlatého věku" českého cestovatelství. V oblasti protoetnografie byla analyzována díla zakladatele etnologického myšlení v českých zemích Jana Slavomíra Tomíčka (1806-1866), popularizátora zájmu o exotické kultury Jaroslava Vlacha (1852-1917) a znalce ruské střední Asie Emanuela Faita (1854-1929). Z oblasti cizokrajné etnografie jsem vybral jednak autory, kteří měli formativní vliv na své okolí, což je případ Otakara Pertolda (1884-1965) a Vojtěcha Suka (1879-1967). Dále jsem zařadil Václava Marka (1908-1994), hlavního představitele marxistického přístupu v cizokrajné etnografii v padesátých letech 20. století a Ladislava Holého (1933-1997), který během následujícího desetiletí představoval inovativní "sociologizující" přístup v rámci analýzy cizích kultur, myšlenkově blízký přístupům britské sociální antropologie.2023-01-01T00:00:00ZOvský, PřemyslVýznam histotafonomie a terénní antropologie při rekonstrukci pohřebního ritu kultury se šňůrovou keramikou na MoravěPankowská, Annahttp://hdl.handle.net/11025/545592023-11-23T09:18:34Z2022-01-01T00:00:00ZNázev: Význam histotafonomie a terénní antropologie při rekonstrukci pohřebního ritu kultury se šňůrovou keramikou na Moravě
Autoři: Pankowská, Anna
Abstrakt: Rekonstrukce prostředí hrobu představuje klíčový prvek v interpretaci pohřebního ritu. Metody terénní antropologie a histotafonomie mohou pomoci lépe poznat mikro-prostředí, ve kterém došlo k dekompozici mrtvého těla. Cílem studie je na příkladu pěti hrobů z období kultury se šňůrovou keramikou zjistit, v jakých podmínkách se těla mrtvých nacházela či jak byla posmrtně upravena. Kosterní pozůstatky čtyř jedinců nesly stopy po uložení do dutého prostoru. Na základě histologické analýzy bylo zjištěno, že dekompozice měkkých tkání u těchto jedinců musela být zastavena nebo naopak velmi urychlena, protože kostní mikrostruktura nebyla poškozena mikroorganismy. K urychlení dekompozice mohlo dojít rozkladem těla v otevřeném prostoru, jakým mohl být částečně zahloubený hrob s konstrukcí. Naopak k zastavení dekompozice mohlo dojít v důsledku působení vyšších teplot v podobě ohně nebo kouře, ale také vlivem opakovaně podmáčeného prostředí. Pro všechny možnosti existují na kosterních pozůstatcích konkrétní stopy. Komplexní tafonomická analýza kosterních pozůstatků přináší nové detailnější informace o okolnostech pohřbu, čímž výrazně rozšiřuje možnosti intepretace pojetí smrti v minulosti.2022-01-01T00:00:00ZPankowská, Anna