DSpace Kolekce:http://hdl.handle.net/11025/301432024-03-28T23:29:01Z2024-03-28T23:29:01ZKonverze Čechů k islámuTlili, Václavahttp://hdl.handle.net/11025/545872023-10-30T23:10:49Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: Konverze Čechů k islámu
Autoři: Tlili, Václava
Abstrakt: Dizertační práce s názvem Konverze Čechů k islámu zkoumá zkušenosti Čechů a Češek, kteří se rozhodli přijmout islám za své náboženství. Hlavním účelem sepsání této studie je snaha o vnesení více porozumění do procesu jejich konverze a prozkoumání příčin, které vybrané jedince k přijetí islámu dovedly. V rámci této snahy se pokusím kriticky zhodnotit několik výzkumných okruhů (proč je konverze k islámu atraktivní volbou, jak probíhal proces konverze u vybraných jedinců a jaký je širší kontext zkoumaných konverzí). Cílem je zároveň pochopení některých společenských důsledků, které se v kontextu zkoumaných konverzí objevují. Výzkum je vystavěn především na dlouhodobém terénním průzkumu, který byl realizován od konce roku 2019 do konce roku 2022. Jeho základem se stal kvalitativní výzkum, který synchronně kombinoval několik výzkumných metod (především zúčastněné a nezúčastněné pozorování, focus groups a hloubkové rozhovory). K interpretaci procesu konverze je v předkládané práci jako hlavní teoretický rámec výzkumu využit holistický model Lewise R. Ramba, tzv. stage model of conversion (1993), který předpokládá sedm fází procesu (kontext, krize, hledání, setkání, interakce, závazek a důsledky).2023-01-01T00:00:00ZTlili, VáclavaČeská cizokrajná etnografie: Od cestopisů k sociokulturní antropologiiOvský, Přemyslhttp://hdl.handle.net/11025/545862023-10-30T23:10:48Z2023-01-01T00:00:00ZNázev: Česká cizokrajná etnografie: Od cestopisů k sociokulturní antropologii
Autoři: Ovský, Přemysl
Abstrakt: Tato práce představuje příspěvek k dějinám české cizokrajné etnografie a etnologie. Cílem práce bylo podrobit kritické analýze pohled významných cestovatelů a etnografů na jimi prezentovanou exotickou jinakost. Tato práce je rozdělena na tři tematické okruhy. Jedná se o cestovatelství, protoetnografii a cizokrajnou etnografii. Z cestopisné literatury byla analyzována díla autorů Emil Holub (1847-1902), Josef Kořenský (1847-1938), Enrique Stanko Vráz (1860-1932) a Alberto Vojtěch Frič (1882-1944), kteří jsou všeobecně chápáni jako čelní zástupci "zlatého věku" českého cestovatelství. V oblasti protoetnografie byla analyzována díla zakladatele etnologického myšlení v českých zemích Jana Slavomíra Tomíčka (1806-1866), popularizátora zájmu o exotické kultury Jaroslava Vlacha (1852-1917) a znalce ruské střední Asie Emanuela Faita (1854-1929). Z oblasti cizokrajné etnografie jsem vybral jednak autory, kteří měli formativní vliv na své okolí, což je případ Otakara Pertolda (1884-1965) a Vojtěcha Suka (1879-1967). Dále jsem zařadil Václava Marka (1908-1994), hlavního představitele marxistického přístupu v cizokrajné etnografii v padesátých letech 20. století a Ladislava Holého (1933-1997), který během následujícího desetiletí představoval inovativní "sociologizující" přístup v rámci analýzy cizích kultur, myšlenkově blízký přístupům britské sociální antropologie.2023-01-01T00:00:00ZOvský, PřemyslTourism and Terrorism in EgyptBouhmid maruškin, Katarínahttp://hdl.handle.net/11025/504802022-11-28T11:35:00Z2022-01-01T00:00:00ZNázev: Tourism and Terrorism in Egypt
Autoři: Bouhmid maruškin, Katarína
Abstrakt: Práce se zabývá problematikou terorismu v turistickém ruchu, konkrétně v Egyptě. Práce staví na aktuálním výzkumu v oblasti antropologie turismu a terorismu. Pomocí etnografické metody zkoumá vliv teroristického útoku, známého jako Luxorský masakr 1997, na místní komunitu pracovníků v cestovním ruchu.2022-01-01T00:00:00ZBouhmid maruškin, KatarínaDopadne to tak na půl. Etnografie dospívání marginalizovaných dívek ve věku osobní odpovědnosti.Kopp, Terezahttp://hdl.handle.net/11025/504792022-11-28T11:34:59Z2022-01-01T00:00:00ZNázev: Dopadne to tak na půl. Etnografie dospívání marginalizovaných dívek ve věku osobní odpovědnosti.
Autoři: Kopp, Tereza
Abstrakt: Disertační práce rozvíjí téma strukturálních bariér a snah o emancipaci mladých marginalizovaných dívek. Proces snah o vertikální sociální mobilitu je sledován obousměrně, a to v tom smyslu, že se badatelka zaměřuje na vnější i vnitřní příčiny marginality. Přičemž stěžejním výzkumným zájmem předkládané práce je prezentace analýzy konkrétních bariér, které zamezují mladým dívkám z marginalizovaného prostředí ve vertikální sociální mobilitě a v plné participaci na běžných společenských zdrojích. Badatelka identifikovala čtyři stěžejní bariéry: prostředí vzdělávání, dluhy, státní sociální pomoc a partnerský život, resp. partnerské násilí. Přičemž strukturálními bariérami jsou první tři, domácí násilí je bariérou vnitřní, i když může být vykládáno jako důsledek širších strukturálních podmínek.
Bádání disertační práce bylo prováděno s ohledem na fenomény transformací západních (sociálních) systémů od 80. let 20. století. Tato transformace, mnohými označována jako neoliberální revoluce, způsobila přeměnu vnímání sociálních problémů a zavedla nové společenské a vládní paradigma. Na základě upřednostňování ekonomických aspektů fungování společnosti, nad aspekty sociálními, jsme vedeni k individualismu, kompetici, přílišné responzibilitě, konzumerizmu a relačnímu nezájmu. Nahlížet oblasti veřejného zájmu z finančního pohledu, který se tváří expertně, spíše než ze sociálního pohledu, prakticky znemožňuje prosazovat cíle sociální spravedlnosti, rovnosti, boje s chudobou, společenské koheze a další.
Výzkum je tedy zasazen do širších diskurzivních a strukturálních podmínek, které se na lokální úrovni manifestují jako tzv. directing system. Directing system je vykládán jako jakási (pod)strukturální sféra lokálních institucí, reprezentována základními a středními školami, úřady práce, praktickou politikou, institucionálními věřiteli, exekutory/exekutrokami, advokáty/advokátkami a dalšími, kteří přímo i nepřímo ovlivňují životy marginalizovaných aktérek. Badatelka sledovala praktiky a jazyk těchto institucí a jejich představitelů a představitelek, v nichž se uplatňoval sledovaný neoliberální diskurz.
Motivací předkládané práce je totiž prezentace poznatků v komplementární podobě. Práce usiluje o propojení dat z etnografického pozorování,
diskurzivní analýzy a z rozhovorů s participantkami tak, aby se data vzájemně doplňovala. Samotná analýza diskurzu directing system neozřejmuje, jaký efekt má smýšlení a jednání jeho reprezentantů/reprezentantek v praxi, a výpovědi a zkušenosti participantek je zase třeba kontextuálně ukotvit. Akademická role badatelky a profesní role sociální pracovnice tak umožňuje autorce práce obě zmíněné motivace propojit a zabývat se jimi jak analyticky, tak prakticky.2022-01-01T00:00:00ZKopp, Tereza