DSpace Kolekce:http://hdl.handle.net/11025/312292024-03-28T20:59:46Z2024-03-28T20:59:46ZSportovní diplomacie KLDRVargová, Kateřinahttp://hdl.handle.net/11025/312522020-07-02T08:17:07Z2018-01-01T00:00:00ZNázev: Sportovní diplomacie KLDR
Autoři: Vargová, Kateřina
Editoři: Tihelková. Alice; Mišterová, Yvona; Matviyuková, Diana
Abstrakt: V zahraniční politice KLDR je viditelná značná dichotomie, kdy na jednu stranu severokorejský režim prosazuje izolacionismus, odmítá globalizaci, chová se agresivně, vyvíjí jaderné zbraně a vystupuje z diplomatických rozhovorů. Na straně druhé v rámci sportovní diplomacie se režim snaží působit otevřeně, usiluje o navazování vztahů a zve sportovce a další sportovní nadšence, aby navštívili Severní Koreu. Severokorejský režim si od 80. let uvědomuje rostoucí sílu sportu a začíná investovat své prostředky do budování sportovišť. Tyto investice
se navyšují s nástupem Kim Čong-una. Sport je režimem chápán jako bezzubý prostředek vhodný k vylepšování obrazu KLDR na mezinárodní scéně a k navazování nových vztahů. Jistá dichotomie je patrná i v rámci sportovní diplomacie, kdy např. na Olympijských hrách tvoří severokorejští sportovci uzavřenou skupinu a neposkytují téměř žádná mediální sdělení. V rámci sportovních akcích konaných na Korejském poloostrově, ke kterým byla KLDR přizvána, je patrné, že režim kladl neúměrné požadavky, kterých sám díky vlastním kapacitním omezením nemohl dostát. Z vyjednávání se KLDR vždy stáhla a následně tyto akce bojkotovala, viz LOH 1988 v Soulu a Mistrovství světa v kopané 2002. Nicméně v komplexních korejsko-korejských vztazích představuje sport jednu z mále nekonfliktních rovin, na které se oběma státům částečně daří demonstrovat ochotu v prohlubování vztahů a spolupráce.
S ohledem na velikost země, její populaci, panující ekonomickou a potravinovou situaci a antagonistické postavení, je až obdivuhodné, jakých úspěchů KLDR v rámci velkých sportovních soutěží dosahuje.2018-01-01T00:00:00ZVargová, KateřinaProzaická tvorba Ericha Frieda (1921 – 1988) v premenách dobyTellinger, Dušanhttp://hdl.handle.net/11025/312512020-07-02T08:17:07Z2018-01-01T00:00:00ZNázev: Prozaická tvorba Ericha Frieda (1921 – 1988) v premenách doby
Autoři: Tellinger, Dušan
Editoři: Tihelková. Alice; Mišterová, Yvona; Matviyuková, Diana2018-01-01T00:00:00ZTellinger, DušanProblematika vlastnictví zbraní ve Spojených státechKorlová, Veronikahttp://hdl.handle.net/11025/312502020-07-02T08:17:07Z2018-01-01T00:00:00ZNázev: Problematika vlastnictví zbraní ve Spojených státech
Autoři: Korlová, Veronika
Editoři: Tihelková. Alice; Mišterová, Yvona; Matviyuková, Diana
Abstrakt: Ačkoliv je současná situace ve Spojených státech v souvislosti s držením zbraní závažná, v blízké budoucnosti lze jen těžko očekávat nějaká významná řešení. Jakmile lidé dostanou tak významné právo, jen velmi těžce se omezuje. Zároveň je situace v zemi taková, že počet zraní a majitelů zbraní není znám, napravit něco takového je velmi nepravděpodobné. Zároveň žádné z navrhovaných řešení útoků na střední školy není zcela uspokojivé. Každý vyučující nebude chtít mít při výuce zbraň, zároveň hrozí riziko, že mu zbraň může být odcizena. Na druhou stranu návrh nezveřejňování jména útočníka se jeví jako ten, který by mohl být poměrně úspěšný, neboť by mohl být pro mnohé útočníky demotivující. Opět se ale určitě najde způsob jak ho obejít, v malém městě se jméno útočníka na povrch jistě dostane a pak není problém ho rozšířit pomocí sociálních sítí. Zavedení co nejvíce takových řešení by ale mohlo situaci výrazně zlepšit, když ne vyřešit. Pokud jde o návrhy na zpřísnění zákonů držení zbraní, lze očekávat, že v budoucnosti k nějakým úpravám dojde, neboť hlas společnosti začíná být silný, nicméně nebude se jednat o velké změny. Možnost změny druhého dodatku ústavy se jeví vzhledem k současné politické situaci v Kongresu zcela nereálně. Situaci by mohly zvrátit volby do Kongresu v listopadu 2018, kdy se bude bojovat o všechna křesla Sněmovny reprezentantů, ale i o třetinu senátorských postů.2018-01-01T00:00:00ZKorlová, VeronikaHnutí za práva žen ve Spojených státech americkýchBílý, Radimhttp://hdl.handle.net/11025/312492020-07-02T08:17:07Z2018-01-01T00:00:00ZNázev: Hnutí za práva žen ve Spojených státech amerických
Autoři: Bílý, Radim
Editoři: Tihelková. Alice; Mišterová, Yvona; Matviyuková, Diana
Abstrakt: Závěrem tak lze konstatovat, že ženy ve Spojených státech amerických již de-jure dosáhly plné rovnoprávnosti – mohou volit a být voleny, mají nárok na stejné pracovní pozice jako muži a dokonce mohou vstupovat do armády. De facto tomu však mnohdy není – zejména pak v oblastech sexuálního zneužívání a nerovného zacházení ve společnosti, v oblasti ekonomické (nestejné mzdy) a zejména můžeme vidět velký deficit v oblasti politické. Za téměř 100 volebního práva žen ještě nikdy neměly Spojené státy ženu coby prezidentku federace. V současném Kongresu je mnohonásobně menší podíl žen (104 žen z 535 – tedy jen 19,4 %) nežli mužů, a stejně tak i v lokálních vládních institucích. Právě s tímto deficitem se budou muset současné feministky ve Spojených státech vypořádat.2018-01-01T00:00:00ZBílý, Radim