| Název: | Bezdomovci ve středně velkém městě: adaptace na urbánní prostředí, média, politika a prostor |
| Další názvy: | Homeless People in Mid-sized City: Adaptation to Urban Environment, Media, Politics and Space |
| Autoři: | Hejnal, Ondřej |
| Vedoucí práce/školitel: | Jakoubek, Marek |
| Oponent: | Toušek, Ladislav |
| Datum vydání: | 2012 |
| Nakladatel: | Západočeská univerzita v Plzni |
| Typ dokumentu: | diplomová práce |
| URI: | http://hdl.handle.net/11025/4295 |
| Klíčová slova: | bezdomovectví;squat;urbánní prostor;časoprostorová geografie;urbánní antropologie;subsistenční strategie;adaptace na urbánní prostředí;reciprocita;racionalita;struktura a aktérství;mediální obraz;mýtograf |
| Klíčová slova v dalším jazyce: | homelessness;squat;urban space;time-space geography;urban anthropology;subsistence strategies;adaptation to urban environment;reciprocity;rationality;structure and agency;media image;mythograph |
| Abstrakt: | Cílem této diplomové práce je detailní analýza fenoménu bezdomovectví v lokalitě středně velkého českého města. Text je rozdělen do tří hlavních analytických kapitol, které na elementární úrovni odráží různé, ale vzájemně propojené dimenze explikace bezdomovectví: etnografická, mediální a politická. Nejprve se budu věnovat analýze subsistenčních strategií bezdomovců v urbánním prostoru a kritice přístupů, které předpokládají univerzální a dekontextualizovanou racionalitu adaptivního jednání. Na základě svého terénního výzkumu popíši principy, které udržují jejich strukturovanou i strukturující dimenzi sociální praxe. Hlavní součástí subsistenční strategie bezdomovců je ideál solidárního extrému. Nicméně konkrétní exprese tohoto ideálu závisí na daném sociálním kontextu. Pokud jedinec překročí hranice solidárního extrému, přichází trest. Typy trestů jsem rozčlenil do sedmi kategorií: verbálního upozornění, vyhrožování, fyzického napadení, ostrakizace, vypuzení z místa, genderově zatížených trestů a alternativních trestů. Tyto tresty udržují strukturní úroveň subsistenčních praktik a pomáhají inkorporovat nové bezdomovce. Za druhé využívám metodologický koncept mýtografu a analyzuji lokální mediální konstrukci bezdomovectví. V tomto hledu nacházím mnoho důkazů pro kriminalizaci bezdomovectví během posledních šesti let (2006-2011). Bezdomovci jsou vykresleni jako kriminálníci, devianti či téměř ďáblové ulic. Nicméně tyto konstrukce zcela opomíjí širší strukturálně-ekonomický kontext. Bezdomovectví je tedy vnímáno jako individuální selhání patologických jedinců. Lokální deník v tomto ohledu (re)produkuje "realitu strachu z bezdomovecké kriminality". Nejlepší příklad tohoto procesu je sociální produkce lokálního squatu. Za třetí analýzuji proces sociální (re)produkce místa na příkladu squatu. Využita bude teorie A. Preda, která propojuje některé aspekty časoprostorové geografie (time-space geography) s teorií strukturace. Pokusím se vysvětlit principy produkce prostoru a snahy dominantních aktérů (radních, novinářů, policistů atd.) vypořádat se s bezdomovectvím, resp. s chudobou jako takovou. "Komplexní řešení bezdomovectví" ? sousloví používané starost(k)ou dané lokality ? de facto znamená (pouhé) posilování kontroly a represe. Squat se v tomto ohledu stává hlavním bitevním polem: denní policejní kontroly, dehonestující mediální obraz, opovržení stran "běžných" občanů a otázka demolice. Bezdomovectví se v dikci nynějšího diskursu přesouvá z roviny problému sociálního a ekonomického do polohy kriminální. Bezdomovec ? "ten (deviantní) druhý" ? je tímto esencializován a démonizován. To zpětně usnadňuje a legitimizuje implementaci represe a kontroly na úrovni dominantních aktérů. Squat se tím pádem stává nejen místem, ale zároveň i vhodnou výzkumnou laboratoří neoliberální governmentality. |
| Abstrakt v dalším jazyce: | The aim of this thesis is detailed analysis of homelessness in a mid-sized Czech city. The study is divided into three main analytical chapters which comprise interconnected dimensions (i.e. ethnographic, medial and political) of the phenomenon of homelessness. First, I analyze subsistence strategies of homeless people in urban space. In addition, I criticize the approaches which presuppose universal and decontextualized rationality of adaptive agency. Drawing from my own anthropological fieldwork of homeless people, I describe the principles which maintain their structured and structuring social praxis. The core of the subsistence strategies lies in an ideal of solidary extreme. However, the specific expression of this ideal depends on a given social context. If one exceeds the limits of the solidary extreme, punishment must follow. I classify the punishments into seven basic categories: verbal warning, verbal threat, physical assault, ostracization, banishment, punishments based on gender, and alternative punishments. These punishments maintain the structure level of subsistence practices and help incorporate new homeless people. Second I use the methodological concept of mythograph and analyze local media constructions of homelessness, finding a lot of evidence for criminalization of homeless people during last six years (2006-2011). The homeless people are depicted as criminals, deviants or almost devils of the streets. However, these constructions are thoroughly silent about any wider structural-economic context, leading to the presentation of homelessness as an individual failure of pathological persons. In this view, the local journal (re)produces the "fear-of-homeless reality". The best example of this process may be found in the social production of local squat. Third I analyze the process of social (re)production of the squat as a place. I use the theory of A. Pred, combining aspects of time-space geography and structuration theory. I try to explain the principles of space-production and some of the significant actions of dominant actors (local politicians, journalists, policemen and so forth). I focus on how they deal with the homelessness or, more precisely, with poverty as such. "The complex solution of homelessness" - label used by the local mayor - entails only the strengthening of control and repression. The squat is becoming the main battlefield: police control on a daily base, the media presenting disgrading images of homeless people, disdain from the public and the question of potential demolition. In the dominant discourse (at least in this mid-sized city) there is a strong tendency to move homelessness from the realm of social policy, placing it instead under responsibility of the penal system. Homeless people - "the (devious) Others" - are demonized and criminalized. The new mode of representation facilitates and legitimizes implementation of repression and control. Therefore, the squat is becoming not only a place, but also a sort of a research laboratory of neoliberal governmentality. |
| Práva: | Plný text práce je přístupný bez omezení. |
| Vyskytuje se v kolekcích: | Diplomové práce / Theses (KSA) |
Soubory připojené k záznamu:
| Soubor | Popis | Velikost | Formát | |
|---|---|---|---|---|
| HEJNAL-Bezdomovectvi_ve_stredne_velkem_meste.pdf | Plný text práce | 503,4 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| Ondrej_Hejnal.pdf | Posudek vedoucího práce | 244,22 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| pdf(1).Ondrej_Hejnal.pdf | Posudek oponenta práce | 244,22 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| pdf(2).Ondrej_Hejnal.pdf | Průběh obhajoby práce | 244,22 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/4295Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.