Název: František Špaček jako klatovský Winter?
Další názvy: František Špaček as Winter of Klatovy?
Autoři: Franta, David
Citace zdrojového dokumentu: FRANTA, D. František Špaček jako klatovský Winter?. In: Otázky historie II. Zikmund Winter mezi Prahou a Rakovníkem. Rakovník: SOA Praha - Státní okresní archiv Rakovník, 2018. s. 85-96. ISBN 978-80-88148-19-7.
Datum vydání: 2018
Nakladatel: SOA Praha - Státní okresní archiv Rakovník
Typ dokumentu: konferenční příspěvek
conferenceObject
URI: http://hdl.handle.net/11025/33763
ISBN: 978-80-88148-19-7
Klíčová slova: Obrázky klatovské;Zikmund Winter;Jindřich Vančura;Karel Hostaš;historické povídky
Klíčová slova v dalším jazyce: Picturs of Klatovy;Zikmund Winter;Jindřich Vančura;Karel Hostaš;historical short stories
Abstrakt: Uzlovým bodem předkládané studie je soubor povídek Obrázky klatovské od Františka Špačka. Analýza a interpretace povídek z konce 19. století (1898) si všímá jejich tematické, kompoziční a jazykové roviny a vsazuje žánr historické povídky do dobového literárního kontextu. Historická věda se tehdy již plně etablovala jako ctihodný univerzitní obor, jehož představitelé požívali v české národní společnosti obrovské úcty. Historici si zakládali v duchu pozitivistické historiografie na důkladné práci racionálních, tj. jedině relevantních pramenů, nejlépe diplomatických, se zvláštní oblibou ve faktografičnosti, jak prokázal např. Jindřich Vančura v monumentální syntéze Dějiny někdejšího královského města Klatov (1927-1936). Ten odmítal barokní pověrečnost Hammerschmidtovy Historie klatovské, z níž vycházel pro svou beletristickou tvorbu František Špaček. Profesí učitel, zálibou novinář a prozaik vytvořil konvolut zajímavých črt z dějin města Klatov a jeho blízkého okolí, v nichž vylíčil krajinu postromantické a secesní idyly, ale také optikou expresionismu literární moderny zápolení "zmařených lidí" v soukolí velkých dějin a fatalismu. Špačkova poetika se právě v tomto bodě stýká s poetikou Zikmunda Wintra. Fikční svět Wintrových próz také referoval ke skutečnosti: užíval archivní prameny jako inspiračních pretextů, ale nepracoval jako pozitivistický historik oné doby, jenž by chtěl vylíčit "objektivní" minulost, jak se opravdu stala v celé své složitosti a celosti, nýbrž jako tvůrce miniatury, vystihující pocity konkrétního minulého člověka, jenž se s dějinami pere a jenž s nerovným soupeřem mnohdy i prohraje. Wintrův a Špačkův objekt zájmu i smývání rozdílů mezi historickým odborným a uměleckým slohem nebyly ve své době řádně oceněny, odsudků se jim dostalo mj. i od Jindřicha Vančury. O to zajímavější je současná recepce a interpretace Wintrovy poetiky, v níž se shledávají jak tvarové podněty pro současnou beletrii, tak inspirace pro současný výzkum dějiny každodennosti. V těchto souřadnicích je nově interpretována i poetika "klatovského Wintra".
Abstrakt v dalším jazyce: The focal point of the study is collection of short stories "Obrázky klatovské" (Pictures of Klatovy) by František Špaček. Analysis and interpretation of short stories from the end of the 1800s (1898) deals with ther composition and linguistic and sets the genre of a historical short story into the contemporary context. Historical science was then firmly established as a university discipline and their exponents were in large favour of Czech national society. Historias built on positivistic historiography methods, which meant thorough work with rational (i. e. the only relevant) written sources, at the best of the diplomatic nature with the special interest in factual account of events as proved in momumental book "Dějiny někdejšího královského města Klatovy" (History of a Former Royal Town of Klatovy, from 1927-1936) by Jindřich Vančura. He declined Baroque superstitiousness of Hammerschmidt´s "Historie klatovská" (History of Klatovy), upon which František Špaečk based his ficitonal works. Teacher by profession, journalist and prose-writer by affection, created a convolute of gripping historical sketches of Klatovy and their surroundings. He not only depicted the landscape of Romantic and Art Nouveau idyll but also with the help of expressionistic optic of literary modern he wrote about struggle of frustrated people in machinery of grand scale history and fatalism. At this particular point Špaček´s narrative meets Winter´s. Fictional world of Winter´s stories also referred to the present: he used archival records as inspirational pretexts. He did not work as a positivistic historian of the time, who tried to portray "objective" past in its complexity and entirety, on the contrary he acted as a creator of a miniature, which would capture feelings of an individual strugglinh with history and often losing. Winter´s and Špaček´s objects of interest, washing away the boundaries between scholarly and artistic styles, were not really appreciated by their contemporaries but also e.g. Jindřich Vančura criticized them.
Práva: Plný text není přístupný.
© Státní okresní archiv Rakovník
Vyskytuje se v kolekcích:Konferenční příspěvky / Conference papers (KČJ)
OBD

Soubory připojené k záznamu:
Soubor VelikostFormát 
František Špaček jako klatovský Winter.pdf1,9 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít  Vyžádat kopii


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/33763

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.

hledání
navigace
  1. DSpace at University of West Bohemia
  2. Publikační činnost / Publications
  3. OBD