Effect of holding time at stabilization annealing on properties of 08CH18N10T austenitic stainless steel

Abstract

Korozivzdorná austenitická ocel 08Ch18N10T stabilizovaná titanem je díky svým vlastnostem často používána v jaderné energetice. Z této oceli jsou vyráběny díly primárního okruhu jaderného reaktoru, materiál tedy musí dosahovat jak dobré korozní odolnosti, tak teplotní stálosti struktury – je předepsána mez kluzu při teplotě 350°C nejméně 177 MPa. Zpracování této oceli zahrnuje několik důležitých etap, které ovlivňují výsledné mechanické vlastnosti. Zejména etapy rozpouštěcího a stabilizačního žíhání po kování nebo válcování jsou časově i energeticky velmi náročné, a proto se hledají různé způsoby, jak tyto časy zkrátit. Na vzorcích z oceli 08Ch18N10T byla odzkoušena kombinace rozpouštěcího žíhání na teplotě 1020°C s dobou prodlevy 15 a 30 minut a stabilizačního žíhání při teplotě 720°C s dobou prodlevy 2,5 hodin až 15 hodin. Doby výdrže na teplotách byly přizpůsobeny velikosti použitých polotovarů. Cílem bylo zjistit nejen vliv doby prodlevy při stabilizačním žíhání na mechanické vlastnosti, ale také vliv různé doby rozpouštěcího žíhání. Výsledky ukázaly, že prodloužení doby prodlevy při rozpouštěcím žíhání má výrazný vliv na snížení rozptylu v mechanických vlastnostech. Při všech kombinacích byla získána mez kluzu při 350°C přesahující 200 MPa a mez pevnosti přes 380 MPa.