Výskyt a užití jazykových prostředků větné kondenzace v díle Geralda Durrella se zřetelem k participiálním a verbonominálním konstrukcím a neslovesným větám

Abstract

Literární jazyk G. Durrella na první pohled zaujme složitější stavbou souvětí, v nichž se vedle určitých vět vyskytuje výrazně velký počet struktur obsahujících ve funkci přísudku slovesný tvar neurčitý (tzv. polovětné konstrukce – non-finite clauses), nebo v nich sloveso chybí úplně a ve struktuře se nacházejí pouze jmenné výrazy nejčastěji ve funkci jmenného přísudku (tzv. neslovesné věty – verbless clauses). Takovéto struktury obecně zastávají v hlavní nebo nadřazené větě různé syntaktické funkce a jsou jedním z typických nástrojů tzv. větné kondenzace, tj. formálního zhuštění větné stavby při zachování významového obsahu věty nebo souvětí. V Durellově tvorbě se tyto struktury vyskytují velmi často ve funkcích adverbiálních nebo doplňkových, jež jsou označovány v anglické syntaxi jako tzv. „supplementive clauses“, a jsou zajímavé svou vnitřní stavbou. Analýza frekvence výskytu, syntaktických funkcí a vnitřní stavby těchto konstrukcí bude obsahem zamýšleného článku. Před vlastní analýzou je nutné provést rešerše a nashromáždit dostatečné množství excerpcí. Ty budou posléze podrobeny vlastní analýze z hlediska formálního (analýza syntaktických funkcí a vnitřní stavby) i z hlediska obsahového (analýza sémantické role dané struktury ve struktuře nadřazené). Na základě vyhodnocení výsledků analýzy bude možné vyvodit konkrétní závěry vztahující se k výskytu, funkci a vnitřní stavbě polovětných konstrukcí v Durrellově tvorbě a uvést je do vztahu k nominálním tendencím současné angličtiny jako jazyka analytického.