Název: Účel bronzových depotů
Autoři: Šteffl, Jindřich
Oponent: Chvojka Ondřej, Doc. Mgr. Ph.D.
Smejtek Lubor, PhDr. Ing.
Datum vydání: 2018
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: disertační práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/33604
Klíčová slova: depot;pohřebiště;účel;lužická kultura;knovízská kultura;topografická analýza
Klíčová slova v dalším jazyce: hoard;cemetery;purpose;lusatian culture;knovíz culture;topographic analysis
Abstrakt: Hlavní cíl této disertační práci spočívá ve výzkumu účelu bronzových depotů, přičemž stěžejní část tohoto výzkumu je především založena na testování nově vytvořeného archeologického teoretického modelu, který interpretuje depoty jako pozůstalost po zemřelých. Tento teoretický model byl poprvé představen v roce 2012 na semináři vedeném prof. E. Neustupným. Z hlediska interpretace účelu depotů je pojetí uvedené v teoretickém modelu zcela odlišné koncepce z 50 let 20. století, kde depoty měly zejména představovat výbavu na onen svět (především Hundt a Aner). K dosažení výše představeného cíle této práce vede však právě však testování již dříve formulované myšlenky od H. J. Hundta (1955), která propojuje ukládání depotů s pohřebním ritem a poukazuje na jejich zásadní rozdíly. Pro testování tohoto modelu nebyla ani opomenuta topografická analýza, kde jsme využili navíc i depoty ze starší doby bronzové. U depotů z období popelnicových polí jsme kromě topografie zkoumali i jejich funkční složení, přičemž u depotů ze straší doby bronzové jsme se díky absenci zlomkových depotů zaměřili na jejich uspořádání podle artefaktového složení.
Abstrakt v dalším jazyce: The main aim of this doctoral thesis lies in researching the purpose of bronze hoards and the crucial part of this research is based mainly on testing a newly created archaeological theoretical model which interprets hoards as estates of the deceased. This theoretical model was first introduced in 2012 at a seminar led by prof. E. Neustupný. In terms of interpreting the purpose of hoards, the approach stated in the theoretical model is completely different from the concept from the 1950s where hoards were understood mainly as goods for the afterlife (mostly Hundt and Aner). The means of achieving the aim of this thesis introduced above is, however, testing an idea already formulated by H. J. Hundt (1955) which connects hoard deposition to the funeral rite and points out their fundamental differences. To test this model, a topographic analysis was used as well, in which we also used Early Bronze Age hoards. For Urnfield Period hoards, we studied their functional content as well besides topography, and for Early Bronze Age hoards, we focused on their classification by artefact content because of the lack of hoards of fragments.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení.
Vyskytuje se v kolekcích:Disertační práce / Dissertations (KAR)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Steffl disertacni prace.PDFPlný text práce6,59 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Steffl_2018_posudek_Chvojka.pdfPosudek vedoucího práce524,48 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Steffl_2018_posudek_Smejtek.pdfPosudek oponenta práce151,82 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Steffl_2018_obhajoba_zapis.pdfPrůběh obhajoby práce90,62 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/33604

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.