Německy psaná měšťanská historiografie českého severu a severozápadu za třicetileté války

Abstract

Exponovanou dobu třicetileté války mimo jiné připomínají, často velmi barvitě a tudíž čtenářsky atraktivně, měšťanské kroniky a paměti. Ty české (Mikuláš Dačický, Jiří Kezelius, Václav F. Kocmánek a další) se již většinou dočkaly své novodobé edice – a situace se začíná pomalu zlepšovat i na poli vydávání písemných památek z německojazyčného urbánního prostředí, když jen v posledních pár letech došlo k publikování českolipské kroniky měšťana a pekaře Hanse Kriescheho, pamětí koželuha a bývalého bergmistra Michela Stüelera z Krupky a k výzkumu života a díla chomutovského městského písaře a radního Andrease Augustina Fiedlera. Právě jejich práce a osudy předkládaný článek analyzuje společně s mnohem méně poznanými analistickými počiny kantora z Benešova nad Ploučnicí Christiana Haufa, chabařovického Barthela Habela a dvěma autorsky neznámými texty o dobytí mosteckého hradu Švédy roku 1646, patrně z per tamních měšťanů. Kromě Fiedlera a autorů obou mosteckých dokumentů začali všichni uvedení psát již v době předbělohorské, Kriesche však jen do roku 1621, Hauf nesystematicky do roku 1628 a Habel do roku 1632, takže pouze paměti Michela Stüelera pokrývaly celé válečné období, ačkoli se do dnešních dob v opise dochovala pouze část s údaji z let 1629–1649. Originály jsou mostecké texty, Kriescheho kronika, Fiedlerova kronika i kronika Habelova, navzdory v literatuře opakovanému tvrzení, že její autograf se nedochoval. Hauf je znám z přepisu z 18. století a Stüeler jen z přepisu novodobého. Literárně a jazykově vyniká pouze Fiedlerovo dílo, spíše kolektanea než kronika, ambiciózní práce, unikátní navíc i svým vyprávěcím záběrem od počátků světa do autorových dob a třemi dimenzemi svých zápisů (svět, Čechy, chomutovský region). Každá z kronik a pamětí má nicméně naprosto mimořádný význam pro regionální historii, např. pro starší dějiny Chabařovic je Habelova kronika primárním zdrojem. Stüelerovy zápisky pak dávají nahlédnout jak do myšlení tehdejšího měšťana, tak do nejintimnějších sfér jeho privátního života. Do budoucna jistě nelze vyloučit ani nálezy dalších narativních pramenů z jazykově německého prostředí českého severu a severozápadu, tím spíš, že řada archivních fondů tamních měst zůstává dosud nezpracována.