Název: Experimentální filozofie aplikovaná na koncept objektivity
Autoři: Jedlička, Petr
Oponent: Demjančuk Nikolaj, Doc. PhDr. CSc.
Bielik Lukáš, Doc. Mgr. Ph.D.
Datum vydání: 2022
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: disertační práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/50462
Klíčová slova: experimentální filozofie;vědecká objektivita;styly vědeckého myšlení;styly uvažování;hacking;crombie;solomonová
Klíčová slova v dalším jazyce: experimental philosophy;scientific objectivity;styles of scientific thinking;styles of reasoning;ian hacking;alistair crombie;miriam solomon
Abstrakt: Disertace představuje experimentální filozofii a posléze aplikuje její vybrané metody na některé otázky spojené s objektivitou. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá klíčovými pojmy experimentální filozofie a dvěma nejdůležitějšími koncepcemi objektivity. Empirická část sumarizuje výsledky projektu GAČR, realizovaného v letech 20172020. S ohledem na diverzitu použitých metod, zahrnujících empirickou konceptuální analýzu, rozhodování formou dilemat, sociologické šetření a psychologickou metodu omezené zevní stimulace, jsou v disertaci řešeny pouze dílčí hypotézy týkající se jednotlivých aspektů objektivity, a není v ní formulována nějaká centrální teze. Záměrem práce bylo také prozkoumat možnost jejich přenesení také do filozofie vědy. Projekt GAČR si jako prvořadý cíl vytknul objasnit chápání pojmu "objektivita" mezi současnými vědci v ČR formou metod experimentální filozofie. "Objektivita" je jedním z ústředních pojmů filozofie vědy, ale objevuje se také v pracích historiků a sociologů vědy i vědců samotných. Mezi výzkumné okruhy, tak jak byly formulovány na začátku projektu, patřily zejména: 1. Jak je definován ideál objektivity a jak se vyvinul? 2. Jak vědci rozumějí objektivitě? 3. Používají explicitní, nebo jen implicitní koncept "objektivity"? 4. Liší se chápání objektivity v jednotlivých oborech? 5. Jaká postupy objektivitě prospívají, a jaké ji naopak ohrožují? Projekt probíhal v několika fázích: kvalitativní (skupinové i individuální rozhovory s vědci), kvantitativní (dotazníkové šetření na několika vědeckých institucích) a experimentální (explorativní výzkum v zařízení Chamber REST). Úvodní kapitola práce Co je experimentální filozofie (vědy)? se zaobírá jak obecně experimentální filozofií (x-phi), tak specificky experimentální filozofií vědy, s odbočkou k jejich historickým kořenům. Kapitola Vědecká objektivita: historie a současnost obrací pozornost k samotnému pojmu "objektivity" a stručně pojednává o etymologii pojmu, jeho historicky proměnlivých užitích a různých způsobech uchopení ve filozofii vědy i vědě samotné. Disertace dále popisuje několik teorií objektivity, které se ukázaly jako zvlášť nosné pro popis a klasifikaci materiálu získaného empirickým výzkumem - teorii "vektorů rozhodování" Miriam Solomonové a "styley vědeckého myšlení" historika Alistaira C. Crombieho a "styly uvažování" filozofa Iana Hackinga. Empirická část disertace popisuje metodologii výzkumu a detailně rozvádí zjištění jednotlivých studií. Kapitola Výzkum objektivity: metodologie a realizace navazuje na obecnou teoretickou stať o experimentální filozofii a zabývá se repertoárem konkrétních metod a technik použitých v projektu. Kapitola Jak vědci chápou objektivitu? rekapituluje závěry kvalitativní fáze a identifikuje hlavní komponenty (kategorie) pojmu "objektivita" a to, jak jsou operacionálně používány samotnými vědci. Kapitola Konceptuální analýza pojmu "objektivita" se již věnuje závěrům dotazníkového šetření a odpovídá na otázku explicitního používání tohoto pojmu a také kvantifikuje výskyt jeho jednotlivých kategorií objektivity. Následující kapitola Crombieho a Hackingovy styly ve vědě činí totéž pro vědecké styly, když hledá jejich výskyt v jednotlivých přírodovědných disciplínách a určuje jejich souvislosti s kategoriemi objektivity. Dvě kapitoly Vlivy na objektivitu (dilemata) a Vlivy na objektivitu (dotazník) identifikují některé faktory spoluurčující míru vědecké objektivity. Empirickou část uzavírá kapitola Omezená zevní stimulace a vědecké chápání reality, která shrnuje výsledky metodologicky unikátní explorativní studie, mapující představy vědců o povaze reality a jejich změny vlivem omezené zevní stimulace. Závěr zasazuje výzkumná zjištění do širšího kontextu a hodnotí potenciální přínos x-phi pro filozofii vědy.
Abstrakt v dalším jazyce: The dissertation presents experimental philosophy and then applies its selected methods to some issues related to objectivity. The work consists of two parts, theoretical and empirical. The theoretical part deals with key concepts of experimental philosophy and the two most important concepts of objectivity. The empirical part summarizes the results of the GACR project, implemented in 2017-2020. The primary goal of the GACR project was to clarify the understanding of the term "objectivity" among contemporary scientists in the Czech Republic in the form of methods of experimental philosophy. "Objectivity" is one of the central concepts of the philosophy of science, but it also appears in the works of historians and sociologists of science as well as scientists themselves. The research areas, as formulated at the beginning of the project, included in particular: How is the ideal of objectivity defined and how has it evolved? How do scientists understand objectivity? Does the understanding of objectivity differ in individual fields? What practices favor objectivity and which ones threaten it? The project took place in several phases: qualitative (group and individual interviews with scientists), quantitative (questionnaire survey at several scientific institutions) and experimental (exploratory research in the Chamber REST facility). Introductory chapter What is experimental philosophy (science)? deals with both general experimental philosophy (x-phi) and specifically experimental philosophy of science, with a turn to their historical roots. The chapter Scientific Objectivity: History and the Present draws attention to the very concept of "objectivity" and briefly discusses the etymology of the concept, its historically variable uses and various ways of grasping in the philosophy of science and science itself. The dissertation further describes several theories of objectivity that have proved particularly supportive for the description and classification of material obtained by empirical research - the theory of "decision vectors" by Miriam Solomon and the "styles of scientific thinking" by historian Alistair C. Crombie and the "styles of reasoning" by philosopher Ian Hacking. The empirical part of the dissertation describes the research methodology and elaborates the findings of individual studies. The chapter Research of Objectivity: Methodology and Implementation follows the general theoretical article on experimental philosophy and deals with the repertoire of specific methods and techniques used in the project. Chapter How do scientists understand objectivity? recapitulates the conclusions of the qualitative phase and identifies the main components (categories) of the term "objectivity" and how they are used operationally by the researchers themselves. The chapter Conceptual analysis of the term "objectivity" already deals with the conclusions of the questionnaire survey and answers the question of the explicit use of this term and also quantifies the occurrence of its individual categories of objectivity. The following chapter of Crombie's and Hacking's styles in science does the same for scientific styles as it looks for their occurrence in various scientific disciplines and determines their connections with categories of objectivity. The two chapters Impacts on Objectivity (Dilemmas) and Impacts on Objectivity (Questionnaire) identify some factors that determine the degree of scientific objectivity. The empirical part concludes with the chapter Limited External Stimulation and Scientific Understanding of Reality, which summarizes the results of a methodologically unique exploratory study, mapping scientists' ideas about the nature of reality and their changes due to limited external stimulation. The conclusion places the research findings in a broader context and evaluates the potential contribution of x-phi to the philosophy of science.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení
Vyskytuje se v kolekcích:Disertační práce / Dissertations (KFI)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
JEDLICKA - EXPERIMENTALNI FILOZOFIE APLIKOVANA NA VEDECKOU OBJEKTIVITU.pdfPlný text práce2,85 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
jedlicka_bielik_bez podpisu.pdfPosudek oponenta práce1,56 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
jedlicka_prubeh obhajoby.pdfPrůběh obhajoby práce255,25 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/50462

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.