Zdaňování podnikajících fyzických osob v České republice

Abstract

Daň z příjmů fyzických osob je jedna z nejvýznamnějších položek pro státní rozpočet a také jednou z nejsložitějších daní. Obsahuje nástroje, jak se složitým výpočtům daňového základu vyhnout a zjednodušit si výpočet daňové povinnosti. Cílem diplomové práce bylo představit možné způsoby zdanění příjmů fyzických osob u skupiny poplatníků, kteří mají příjmy z podnikání a za pomocí řady výzkumných metod zjistit, který ze způsobů zdanění je pro podnikatele nejvýhodnější z hlediska výše vypočtené daně. Posuzovány byly tyto režimy zdanění: vedení daňové evidence, uplatnění výdajů paušálem a režim paušální daně. Poplatníci z různých oborů podnikání, s několika variantami dosažených příjmů a s využitím uvedených režimů zdanění, byli vzájemně posuzováni z pohledu českého a slovenského daňového prostředí. Na základě všech zjištění byl učiněn závěr, že nejčastější je využití procentních výdajových paušálů. Nástroj jednodušší, režim paušální daně, si zatím nezískal důvěru daňových poplatníků, jeho využívání roste jen pozvolna. Dá se říci, že při splnění určitých podmínek, je nejvýhodnější variantou z hlediska výše daně, vedení daňové evidence podnikatele v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství nebo řemesel. Nutnou podmínkou této varianty je výše výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Je nezbytné, aby přesahovaly částku vypočtenou procentem z uskutečněného příjmu. Podnikatel v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství nebo řemesel je, na rozdíl od jiných oborů, schopen ve svém podnikání dosáhnout vysokých výdajů. Podnikatel v českém prostředí podléhá menší daňové zátěži než na Slovensku. Universální řešení neexistuje, vše závisí na konkrétní situaci konkrétního podnikatele.