Title: Právní postavení poddaných, jejich práva a povinnosti v 16. - 18. století
Other Titles: Subjects' legal standing, rights and duties in the 16th to 18th century
Authors: Raji, Blend
Referee: Valentová Vendulka, JUDr. et Mgr.
Adamová Karolina, Prof. JUDr. PhDr. DSc.
Issue Date: 2016
Publisher: Západočeská univerzita v Plzni
Document type: rigorózní práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/25455
Keywords: poddaný;civilněprávní a trestněprávní stránku života;šlechtic;měšťan;pozemkové knihy;vrchnost;nemovitost;odúmrť;zabírací;titul;vrchnostenská jurisdikce;smilstvo;cizoložství
Keywords in different language: serf;criminal law;civil law;gentry;aristocrats;real estate;death;title;townsman;land register;appelate court;adultery;fornication
Abstract: V životě poddaných měl vždy rozhodující slovo pán - vrchnost. Jen skutečně v málo oblastech byl poddaný relativně svobodný. Trestní právo dávalo při trestání důraz na to, ke které vrstvě obyvatelstva obviněný patřil. Poddaný byl při svém trestněprávním konání daleko přísněji trestán než svobodný - šlechtic či měšťan. Záleželo také na tom, vůči komu se poddaný dopustil trestného jednání. Pokud to bylo vůči šlechtici - byl poddaný trestán daleko přísněji než pokud by se téhož jednání dopustil vůči sobě rovnému. Postavení poddaných bylo určováno centrálně - předpisy přijímanými zemskými sněmy a po Bílé hoře vyhlašovány v převážné většině panovníky - patenty. Lze však říci, že stát zasahoval do života poddaných významněji prakticky jen v oblasti omezování stěhování poddaných, ve stanovení přípustné výše jejich zadlužování nebo v otázce robotních povinností. Postavení poddaných bylo dále určováno samotnou vrchností pomocí řádů pro jednotlivá panství. Mezi jednotlivými panstvími tak mohly být jak v civilněprávním ohledu, tak trestněprávním určité rozdíly. Tak tomu bylo např. v případě odúmrti, kdy zejména pro 16. a 17. století je nutné konstatovat, že v případě odúmrtního práva se mnohde vytvořila praxe zcela různá, a že nejednou na tomtéž panství platilo několik odúmrtních systémů. Velký význam měly také pozemkové knihy. Vedle osvětlení jednotlivých typů poměrů poddaných k půdě v mnohém objasňují instituce majetkového a rodinného práva. Jejich význam spočívá i v tom, že na základě nich lze podat široký obraz právního života poddaných a právní praxe. Na rozdíl od instrukcí se právě ve zvykovém právu, jímž se knihy řídily, uplatňovaly v aplikaci bezprostřední zájmy poddanského rodinného, dědického i věcného práva do určité míry bez zásahů vrchnosti.
Abstract in different language: The aim of this work is to offer an analysis of the position of serfs (lower class citizens) in the law of the 16th - 18th centuries. The work focuses on the civil law and criminal law aspects of the lives of serfs. When looking closely at this topic and studying the sources and literature we can clearly see the difference in the legal position of free citizens, who were subjects to the king only, and serfs. It was the gentry who had the decisive say in the lives of serfs. In only very few areas were serfs relatively free. The penalties defined by the criminal law depended on the social group the accused belonged to. Serfs were in criminal trials punished much more severely than free men - aristocrats and burghers. Another important factor was the status of the victim of the criminal conduct. If aristocrat, the serf was punished much more severely than if the same act was committed against a lower class citizen.
Rights: Plný text práce je přístupný bez omezení.
Appears in Collections:Rigorózní práce / Rigorous theses (KPD)

Files in This Item:
File Description SizeFormat 
Blend Raji.pdfPlný text práce687,36 kBAdobe PDFView/Open
OP - Raji Blend.pdfPosudek oponenta práce91,92 kBAdobe PDFView/Open
Pr - Raji Blend.pdfPrůběh obhajoby práce47,69 kBAdobe PDFView/Open


Please use this identifier to cite or link to this item: http://hdl.handle.net/11025/25455

Items in DSpace are protected by copyright, with all rights reserved, unless otherwise indicated.