Analýza metafor jako univerzální nástroj? Přenesené významy v textových analýzách.

Abstract

Základním tématem této práce je možnost využití textové analýzy přenesených významů v politologii se zaměřením na specifický nástroj sociálněvědního výzkumu, analýzu metafor. V práci se snažím jak o metodologickou reflexi tohoto instrumentu, tak o reflektování samotného konceptu metafory v souvislosti s politologickým výzkumem. Konkrétním výzkumným problémem je otázka univerzality analýzy metafor. Budu přitom pracovat s předpokladem, že pozitivismus pracuje s určitým pojetím objektivity, kterou lze ve vztahu k analýze metafor jako výzkumné metodě chápat jako univerzální aplikovatelnost a reprodukovatelnost. Pozitivistické uchopení objektivismu je ovšem problematické z hlediska poststrukturalismu, který jako širší ideové zázemí hermeneutiky tvoří základní východisko této práce. Z toho vyplývá důležitost filosoficko-metodologické reflexe dané metody. Cíle práce je zhodnocení univerzality, se kterou pracuje analýza metafor. Analýzu metafor jako univerzálně aplikovatelnou metodu v sociálněvědním výzkumu lze buď odmítnout, nebo ji lze jako univerzální potvrdit, za současného zpřesnění podmínek její aplikace, redefinování jejích výstupů a přeformulování vlastní filosofické báze, která může spočívat v určení jiného významu objektivity. Vzhledem k tomu předkládám následující výzkumné otázky: Je analýza metafor v sociálněvědním výzkumu z hlediska poststrukturalismu univerzálně použitelnou metodou a v jakém smyslu? Jaké jsou metodologické podmínky konceptu analýzy metafor v sociálněvědním výzkumu tak, aby odpovídala námi zvolenému hermeneutickému přístupu? Odpověďmi na tyto otázky dosáhnu přínosu práce, který spočívá v metodologickém zpřesnění použití konkrétní textové analýzy v sociálních vědách, specificky v politologii, ve které jsou tyto metody využitelné při kritickém posuzování politických diskurzů, obsahujících přenesené významy. Metodologické podmínky konceptu analýzy metafor, které výzkumu s aplikací analýzy metafor poskytují vnitřní logickou koherenci vzhledem k hermeneutickému přístupu, spočívají v několika bodech: (1) v hermeneutickém chápání předmětu výzkumu jakožto fenoménu, (2) v explicitním stanovení hlediska tohoto výzkumu, (3) v postupu analýzy hermeneutickou spirálou, (4) v přijetí experiencialistického chápání objektivity, (5) v uznání teorie metafory jako přeneseného významu a tudíž zároveň v odmítnutí pozitivistické teorie metafory jako homonymie. Použitou metodou práce bude kvalitativní obsahová analýza v hermeneutické spirále. Po prostudování prvního textu, konkrétně díla H.-G. Gadamera, selektuji pojmy, které jsou stěžejní vzhledem k tématu a cíli práce. Vytvořím tím první kontext. Klíčovými pojmy jsou hermeneutický kruh, horizont, rozumění, význam, smysl, kontext, text, promluva a metafora. Tyto pojmy tvoří kódy, které určím a strukturuji pomocí otevřeného kódování. Následně budu přistupovat k dalším textům zapojených do analýzy, a to obdobným způsobem, přičemž je jako jednotlivosti s jejich partikulárními kontexty budu neustále vztahovat k celku a naopak. Další texty tedy budu hermeneuticky zapojovat do celkového rozumění zkoumaného tématu. Budu odkazovat k dřívějším bodům argumentace, ale vždy s rozvinutější znalostí kontextu. Tímto postupem dospěji k hermeneutickému celku, díky kterému budu moci operacionalizovat smysl metafory a přeneseného významu.