Těžba uranu a pracovní tábory při uranových dolech v poválečném Československu

Abstract

Tato bakalářská práce je věnována tématu budování sítě koncentračních táborů v Československu na přelomu 40. a 50. let 20. století, které byly zřizovány za účelem těžby uranu. Právě tato radioaktivní ruda se totiž po druhé světové válce stala klíčovou strategickou surovinou mezinárodního významu, vzhledem k probíhajícímu boji o atomovou nadvládu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Důležitou roli v tomto období hrálo formování Východního bloku a s tím spojená sovětizace Československa, jež byla pomyslně dovršena přijetím československo-sovětských smluv z let 1943 a 1945.

Dne 23. listopadu roku 1945 byla podepsána tajná dohoda mezi Československém a Sovětským svazem o exportu uranu do SSSR, která započala období budování kolosu táborů nucených prací. Vzhledem k mineralogické bohatosti i tradici spojené s těžbou cenných rud se přirozenými centry vniku těchto zařízení staly oblasti Jáchymovska a Příbramska. Tato práce popisuje vývoj těchto internačních zařízení od jejich vniku, přes období vzestupu až po období stagnace ve druhé polovině 50. a na počátku 60. let. Na období stagnace pak navazuje poslední kapitola této bakalářské práce, jež je zaměřena na jadernou energetiku Československa. Právě v tomto odvětví totiž došlo ke značnému rozvoji poté, co začal význam využití uranu pro válečné účely klesat.