Smlouva podepsaná elektronickým podpisem

Abstract

Cílem práce je porovnání běžně uzavírané smlouvy ve formě vlastnoručně podepsané listiny se smlouvou uzavřenou prostřednictvím elektronického prostředku a podepsanou elektronickým podpisem. V návaznosti na to jsou formulovány výhody či nevýhody vlastnoručně podepsaných smluv a smluv podepsaných různými úrovněmi a typy elektronického podpisu. Práce staví na základech dříve dosažených závěrů právní vědy, které jsou kladeny do kontextu vývoje informačních technologií a závěrů recentních. Na nové otázky virtualizace kontraktačního procesu je tak v práci nahlíženo prizmatem civilistické právní vědy. Dříve přijaté doktrinální názory jsou kriticky zkoumány a kladeny do vzájemného kontextu s jinými názory, rozhodovací praxí a vývojem v oblasti elektronické kontraktace. Na tomto základě jsou formulovány vlastní závěry předložené práce. Při zkoumání jednotlivých relevantních oblastí je vždy postupováno od obecných otázek ke konkrétním. K řešení a popisu dílčích otázek elektronického uzavírání smluv jsou tak nejprve vymezena základní východiska jednotlivých relevantních institutů občanského práva a teprve poté se text věnuje modifikaci těchto institutů a jejich užití v případě elektronického prostředku pro uzavření smlouvy. Nejprve je tedy věnována pozornost analýze současné úpravy právního jednání, závazků, smluv, nabídky a její akceptace. Poté se text přesouvá k elektronicky uzavřeným smlouvám. Zde jsou utvořeny závěry, jakým způsobem jsou právním řádem upraveny elektronická kontraktace a podepisování. Následně se text zaměřuje na jednotlivé úrovně elektronických podpisů a různé techniky elektronického podepisování. Na to navazuje kapitola věnovaná otázkám souvisejícím s dokazováním prostřednictvím elektronických důkazů v civilním procesu. Veškeré dříve dosažené závěry jsou následně konfrontovány s dřívější judikaturou vyšších soudů a současnou dostupnou rozhodovací praxí okresních a krajských soudů. Na tomto základě je pak provedeno srovnání vlastnoručně a elektronicky uzavřených smluv. Práce se věnuje otázkám, které se na první pohled mohou zdát spíše jako otázky technologického charakteru - jsou diskutovány například jednotlivé typy elektronického podpisu vymezené nařízením eIDAS, různé druhy podpisových technik či archivace elektronicky uzavřených smluv. Nutnost věnovat se těmto otázkám však vyplývá z právních z předpisů, ať již z občanského zákoníku a jeho pravidel k naplnění písemné formy elektronickým prostředkem či domněnky spolehlivosti záznamů o právních jednáních v elektronickém systému nebo ze speciálních unijních a vnitrostátních předpisů.