Název: Vznik a vývoj kynické školy od Sókrata po Diogena ze Sinópy
Další názvy: The origin and development of cynical school from Socrates to Diogenes of Sinope
Autoři: Coufalík, Jiří
Vedoucí práce/školitel: Jirák Petr, Mgr. Ph.D.
Oponent: Kočandrle Radim, Doc. PhDr. Ph.D.
Datum vydání: 2023
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: bakalářská práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/54128
Klíčová slova: kynismus;kynizmus;kynická škola;sokrates;antithenes;diogenes;antisthenes zakladatel kynické školy;askeze;arete;fysis;parhésie;logos;polis;kosmopolitismus.
Klíčová slova v dalším jazyce: cynicism;cynic school;socrates;antithenes;diogenes;antisthenes founder of the cynic school;asceticism;arete;physis;parhesia;logos;polis;cosmopolitanism.
Abstrakt: Tato bakalářská práce nám prostřednictvím stěžejních a do dobového kulturního kontextu zasazených myšlenek antických filozofů Sókrata, Antisthena a Diogéna ukazuje jejich zásadní vliv na vývoj kynické školy. Tento vliv je zde demonstrován hned na několika skutečnostech. U zrodu základů myšlení, které vedly ke vzniku kynické školy, stojí sokratovský obrat pozornosti od přírody k otázce, jak správně žít svůj život a od smyslové zkušenosti k "logu". Sókrates také vykazuje celou řadu znaků, které jsou později chápány jako klíčové atributy kynismu- odmítl bezmyšlenkovitě přijímat společenské konvence a tradiční morálku, podroboval je kritickému myšlení a přicházel s novými vymezeními jednotlivých ctností. Společným znakem pro Sókrata i kyniky je také snaha o získání kontroly nad svým životem pomocí sebeovládání. Neméně podstatný vliv na zrod a rozvoj kynismu měl rovněž Antisthenés který bývá běžně chápán jako zakladatel kynické školy. Jak tato práce naznačuje, o historické doložitelnosti tohoto velmi často uváděného a zažitého tvrzení se však objevují vážné pochybnosti. Nelze ho tedy přijímat tak samozřejmě, jak bylo dosud zvykem. To ještě ale neznamená, že je tvrzení kompletně nepravdivé. Proto nejsou v textu opomenuty ani indicie svědčící pro jeho alespoň částečnou pravdivost. Kynici například, tak jako Antisthenés, vysoce oceňují námahu, cvičení, minimalizaci potřeb a soběstačnost. Někteří badatelé Antisthena považují za kynika, jiní nikoli, ale vzhledem k jeho propagaci askeze je ho možno považovat ne-li za zakladatele kynické školy, tak minimálně za předchůdce kynismu. Nejradikálnější z této trojice, kynik Diogenés, věřil, že k tomu, abychom se rozhodovali, co je pro nás správné a nebyli zajatci svých vášní, je zapotřebí sebekontroly, zvyšování své odolnosti a odvaha konat dle zákona přirozenosti a vzepřít se uznávaným normám a falešným hodnotám, jsou-li v rozporu s přirozeností zákony polis nevyjímaje.
Abstrakt v dalším jazyce: This bachelor's thesis shows us, through the pivotal ideas of the ancient philosophers Socrates, Antisthenes and Diogenes, set in the contemporary cultural context, their fundamental influence on the development of the Cynic school. This influence is demonstrated here on several facts. The Socratic turn of attention from nature to the question of how to live one's life correctly and from sensory experience to the "logos" is at the origin of the foundations of thought that led to the emergence of the Cynic school. Socrates also shows a number of signs that are later understood as key attributes of cynicism - he refused to mindlessly accept social conventions and traditional morality, subjecting them to critical thinking and coming up with new definitions of individual virtues. A common trait for both Socrates and the Cynics is also the effort to gain control over one's life through self-control. No less significant influence on the birth and development of cynicism was also had by Antisthenes, who is commonly understood as the founder of the Cynic school. As this work suggests, however, there are serious doubts about the historical substantiation of this very often stated and experienced claim. Therefore, he cannot be accepted as a matter of course, as was the custom until now. However, this does not mean that the statement is completely false. That is why the text does not leave out any clues that testify to its at least partial truth. For example, the Cynics, like Antisthenes, highly valued effort, exercise, minimization of needs, and self-sufficiency. Some researchers consider Antisthenes a cynic, others not, but due to his promotion of asceticism, he can be considered, if not the founder of the Cynic school, then at least the forerunner of cynicism. The most radical of the three, the cynic Diogenes, believed that in order to decide what is right for us and not be captive to our passions, self-control, increasing our resilience and the courage to act according to the law of nature and defy accepted norms and false values are needed, if they are contrary to nature, the laws of the polis without exception.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení
Vyskytuje se v kolekcích:Bakalářské práce / Bachelor´s works (KFI)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Bakalarska prace- Vznik a vyvoj kynicke skoly od Sokrata po Diogena.pdfPlný text práce755,71 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
coufalik_kocandrle.pdfPosudek oponenta práce376,22 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
coufalik_jirak.pdfPosudek vedoucího práce301,16 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
coufalik_O.pdfPrůběh obhajoby práce202,98 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/54128

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.