Odškodnění bolestného a odpovědnosti podle zákona č. 89/2012 Sb.

Abstract

V této práci se autor zaměřil na poměrně nezmapované území odškodnění se zaměřením na odškodnění především bolestného. Jak je uvedeno v názvu, tak se práce vztahuje k odškodněním odpovědnosti a bolestného dle OZ, ovšem jak z práce vyplývá, bylo pro toto téma nutné využití i jiných předpisů, na které OZ buď odkazuje, nebo na jeho základě vznikly, případně vystupují ve vztahu k OZ subsidiárně jako lex specialis. V první části autor obecně shrnul a popsal, co se rozumí pojmem škoda a újma. V této kapitole jsou popsány různé druhy újmy na základě OZ i zákoníku práce. Je zde popsána zvlášť každá skutková podstata té které újmy. Ale také možnosti jejího vzniku a případné liberační důvody zproštění se této újmy. Je zde také srovnání staré a nové úpravy, respektive jejich nejpodstatnější změny. V další kapitole jsou podrobně rozebrány liberační důvody, kdy je ze strany škůdce možné se zprostit viny. Dále jsou zde určeny postupy řešení sporů o náhradu škody. Mezi možnosti řešení sporů o náhradu škody autor zařadil i trestní respektive adhezní řízení. A to i přes to, že je tato práce zaměřena na soukromoprávní bázi. Autor se domnívá, že i toto řešení náhrady škody bylo potřebné zmínit, protože v mnoha případech náhrady újmy za způsobení bolesti se bude zároveň jednat o trestné činy. První kapitoly této práce se zaměřovaly na újmu a její případnou náhradou v obecnější rovině. V závěrečné části se autor začal zabývat praktičtějšími otázkami bolestného, kdy ve čtvrté kapitole této práce popsal bolestné, respektive jeho jednotlivé složky, ať již v náhradě majetkové či nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, ale i při usmrcení člověka. V poslední kapitole jsou představeny prameny k určování náhrady škody, jako metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) a Mezinárodní klasifikace nemocí a funkčních schopností, disability a zdraví. Dále byla představena vyhláška ministerstva zdravotnictví 440/2001 Sb., z jejíchž příloh vycházela Metodika. Na příkladech zde jsou ukázány některé nástrahy, které mohou vznikat při určování náhrady újmy, v oblasti náhrady výdělku, v oblasti ztížení společenského uplatnění apod. Bohužel, v této době, neexistuje judikatura Nejvyššího či Ústavního soudu České republiky zabývající se touto oblastí, a proto ještě nevznikl žádný precedens, dle kterého by se soudy nižších instancí mohly při náhradě bolestného řídit. I proto autor vybral jeden dle jeho názoru zajímavý případ, který by jednoho dne mohl fungovat jako precedent. Tento případ je aktuálně řešen u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice. Dále v této podkapitole autor uvedl pár případů, dle kterých lze usuzovat, jakou dobu potrvá, než vznikne nová judikatura a následně než se ustálí.