Futurismus a zrod fašismu

Abstract

Futurismus se zrodil roku 1909, a sice publikováním zakládajícího manifestu ve francouzském listu Le Figaro. F. T. Marinetti, který jej založil, zůstal po celou jeho epochu uznávanou hlavou hnutí, které, coby první moderní avantgarda, pronikalo na všechna umělecké pole. Futuristé představili futuristickou poezii, hudbu, architekturu, sochařství a samozřejmě malířství. Sami futuristé tvrdili, že vycházejí z impresionismu, avšak na rozdíl od impresionistické krajinomalby reflektovali zážitek moderních měst a dělnických bouří průmyslových metropolí. Glorifikace technologického pokroku je vedla k oslavě rychlosti, jež byly moderní stroje, jako automobil, schopné vyvinout. Ve své snaze o záznam pohybu, a to reálného i duševního zážitku z něj, dospěli k formálně-estetickým inovacím, jež nadále určovaly směr modernímu umění. První světová válka radikálně zasáhla do vývoje evropského umění a zásadně proměnila estetické a tématické hodnoty futuristických děl. Nicméně umělecké výdobytky secondo futurismo zasluhují stejnou pozornost, jako ty předválečné, futuristům se podařilo prosadit vedle nastupujícího návratu k pořádku i propojit arte-vita, tedy umění se životem, ať už skrze futuristické hračky, užité umění, interiérový design, módu či kuchyni. Během 30. let se futurismus se svým vůdčím trendem aeropitturou navrátil k válečné tématice a oslavě Mussoliniho politiky, které zapříčinily těsnější sepjetí s režimem. Futurismus se po celou svou epochu identifikoval se sociálně-politickým klimatem Itálie, byl jeho produktem, následkem a částečně i příčinou, futuristé sami se zapojovali do politického dění, svou činností přispěli k italskému zapojení do první světové války i k formování fašismu po ní. Během následujících let Marinetti identifikoval své hnutí s vládnoucím fašistickým režimem, což futurismus po pádu fašismu odsoudilo k zapomění.